Slavia pojišťovna má své kořeny velice těsně spjaty s počátky pojišťovnictví v Čechách. Navazuje na úspěšnou tradici jedné z nejstarších a nejvýznamnějších finančních institucí - Vzájemné, kapitály a důchody pojišťující banky Slavie. Základy pojišťovny byly položeny již v roce 1868, za vlády Rakousko-Uherské monarchie.

Slavia pojišťovna se proto rozhodla pátrat v archivech po zajímavých informacích ze své bohaté a dlouhé historie. A co prozradily archivy?

Původní banka Slavia už ve svých začátcích důsledně dbala na to, aby v jejím spektru byla zastoupena nejširší společnost, nevyjímaje samotné zakladatele, mezi kterými je možné nalézt osobnosti, kterými jsou František Palacký, kníže Jiří Lobkovic, purkmistr královského města Prahy František Dittrich, továrník Č. Daněk, nakladatel J. S. Vilímek, velkostatkář a kupec J. Rott. Na založení banky Slavia se podílely i různé spolky a korporace, například Vychovatelský ústav dělnický v Praze, Včela, dělnický spolek v Liberci, Beseda česká v Liberci, správný mlýnská v Děčíně a další.

Sama banka Slavia o sobě v dobových materiálech píše: „Rozvrstvení zakladatelů dle povolání a zastoupení všech tříd podává výmluvné svědectví, že kořeny svými tkví banka od původu v celém národě.“ Slavia si všímá také zájmu českého dělnictva: „Nápadným a významným zjevem je značná účast živlu dělnického i zastoupení z tak říkajíc menšinového území.“

Vlastenectví a filantropie v historii Slavia pojišťovny

Banka Slavia vznikla jako česká banka a od začátku svého působení se snažila podporovat české projekty. Nemůže být proto překvapením, že přispěla na stavbu Národního divadla. Přímo ze jmění banky přispěla Slavia částkou 8 408,85 korun. „Dozajista slušný obnos za prvých jedenáct krušných a někdy i finančně neúspěšných let,“ píše se v dobových pramenech.

Slavia také přišla s vlastním nápadem, jak získat ještě více prostředků na výstavbu Národního divadla. V archivech se nachází doporučení, „…aby všechny obce koruny České namístě u cizáckých ústavů pojistily obecní majetek jako radnice, školy atp., u Slavie, a sice bezprostředně na základě od generálního ředitelství jim zaslaných pravidel a s výslovným podotčením, aby veškerá provize připadla Národnímu divadlu.“

Příspěvek banky Slavia, dnes Slavia pojišťovny, lze nalézt i jinde. Pojišťovací banka Slavia věnovala chrámu sv. Víta jedno z oken s tématem památky věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Autorem díla je Alfons Mucha. Ústřední motto díla zní: Bohu ke chvále, vlasti ke slávě, umění ke cti! „Byly to noblesní štědrost věnovatele, banky Slavia, ingenium umělce a upřímné vlastenectví obou, než vzniklo okno v chrámu sv. Víta na Hradě pražském…“ píše se v dobovém tisku. O velkorysosti svědčí i fakt, že dle dostupných dokumentů není evidována finanční částka, kterou banka na tuto akci vynaložila.