Zvětšit písmo Zmenšit písmo Výchozí velikost písma
Zavolejte nám nebo napište!

Zabezpečení fondů

Zajištění bezpečnosti penzijních fondů

Nejdůležitější normou, podle které se řídí pravidla činnosti penzijních fondů je Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví poměrně přísná pravidla pro vznik a činnost penzijního fondu, zejména pak pro hospodaření s majetkem. Zákon ukládá managementu a orgánům penzijního fondu zajistit, aby penzijní fond hospodařil s odbornou péčí s cílem zabezpečit spolehlivý výnos a nenakládal se svým majetkem způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. Bezpečnost investic do penzijního fondu dále mají zajistit i následující opatření:

  • penzijní fond musí mít státní licenci
  • základního jmění fondu v minimální výši 50 miliónů Kč musí být tvořeno pouze peněžitými vklady splacenými před podáním žádosti o licenci
  • členy orgánů fondu schvalují nejdříve orgány státního dozoru a teprve pak akcionáři
  • penzijní fond může vykonávat pouze činnosti bezprostředně související s penzijním připojištěním
  • jsou stanovena přísná pravidla pro investování majetku penzijních fondů, která sledují rozložení a minimalizaci rizik: investice pouze do státních a dalších bezpečných dluhopisů, hypotečních zástavních listů, akcií obchodovaných na burze, nemovitostí a movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků; finanční vklad u jedné banky nesmí překročit 10 % majetku fondu, celková investice do akcií 25 % (cenné papíry jednoho emitenta mohou tvořit nejvýše 10 % majetku fondu) a investice do jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí překročit 5 % majetku penzijního fondu
  • majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků
  • pro rozdělení zisku fondu platí tato pravidla: minimálně 85 % zisku je určeno účastníkům penzijního připojištění, akcionáři mohou rozdělit na základě rozhodnutí valné hromady maximálně 10 % zisku a zbytek připadne do rezervního fondu

Dozorčí rada penzijních fondů

Dozorčí rada je kontrolním orgánem penzijního fondu. Její povinností je kontrolovat činnost představenstva, dodržování zákonných a jiných předpisů, hospodaření společnosti, ochranu majetku účastníků apod. Její působnost a povinnosti jsou upraveny obchodním zákoníkem. Dozorčí rada se také mj. vyjadřuje k roční účetní závěrce. Její členové ručí za škodu vzniklou jejich zaviněním (např. i nečinností) společně a nerozdílně celým svým majetkem – stejně jako členové představenstva.

Depozitář

Depozitářem je banka, která vede penzijnímu fondu účty, zajišťuje mu platební styk a obchody na finančním trhu. Vedle toho má depozitář velmi významnou kontrolní funkci. Může totiž průběžně sledovat veškeré pohyby peněžních prostředků na účtech fondu a fond má povinnost svému depozitáři poskytovat pravidelné informace o svém hospodaření. Podezřelé obchody může depozitář zastavit a informovat o nich orgány státního dozoru. Za případnou škodu, vzniklou zaviněným porušením svých povinností, depozitář plně zodpovídá. Bezpečnostním opatřením je, že penzijní fond a jeho depozitář nemohou být přímo ani nepřímo majetkově a personálně propojeny. Změna depozitáře podléhá schválení Ministerstva financí ČR.

Auditor

Penzijní fondy podléhají povinnému auditu účetní závěrky. Auditor, jako nezávislá kompetentní osoba, musí objektivně posoudit, zda účetnictví společnosti bylo vedeno v souladu s platnými předpisy a zda věrně a úplně zobrazuje majetek a hospodaření společnosti.

Státní dozor

Všechny penzijní fondy podléhají státnímu dozoru, který vykonává Ministerstvo financí ČR – Úřad pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, ČNB a Komise pro cenné papíry. Zmíněné instituce mají poměrně široké kontrolní pravomoci a měly by včas zjistit jakékoliv porušení zákona, statutu či penzijního plánu fondu nebo jiné ohrožení zájmů účastníků a zajistit neprodleně zjednání nápravy. Podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků může orgán státního dozoru odejmout fondu povolení k činnosti.

Informační povinnost

Každý penzijní fond je povinen hned na začátku svého působení zajistit veřejnou dostupnost svého statutu a penzijního plánu. Nejdéle do tří měsíců po skončení každého pololetí a kalendářního roku musí fond zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu, jejich uložení a výši. Své klienty pak musí penzijní fond nejméně jednou ročně písemně informovat o výši a stavu jejich nároků z penzijního připojištění. Součástí této informace musí být rovněž přehled o umístění prostředků fondu, jejich výši a počtu účastníků. Ještě jednu důležitou informační povinnost má pak sám penzijní fond i další osoby a instituce (zaměstnanci fondu, auditoři, znalci, depozitář): v případě, že zjistí, že fond není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, jsou povinni neprodleně informovat Ministerstvo financí ČR.

Garance akcionářů penzijního fondu

Penzijní fondy jsou vesměs součástí silných finančních skupin a jejich akcionáři jsou banky a pojišťovny s mezinárodní působností. Penzijní připojištění je veřejností vnímáno jako bezpečná nespekulativní investice, jejíž ohrožení by mělo sociální dopady na značný počet lidí.

Asociace penzijních fondů ČR

Všechny v současné době u nás aktivní penzijní fondy jsou sdruženy v Asociaci penzijních fondů ČR. Jedná se o dobrovolné sdružení, jehož posláním je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů (penzijních fondů) v oblasti legislativy, PR, provozní správy, ekonomiky fondů apod. Asociace rovněž má dle svého zveřejněného poslání dbát na dodržování etiky ve vztazích mezi fondy a účastníky a působit jako poradenské a informační centrum. Žádnou faktickou garanci účastníkům sice neposkytuje, ale lze očekávat, že určité signály pro vnímavé investory by v případě problémů některého z fondů mohly vzejít i odtud.

Absence státních garancí

Největším bezpečnostním rizikem penzijního připojištění je absence státní garance. Na rozdíl od bankovních vkladů (včetně stavebního spoření), vkladů v kampeličkách nebo třeba klientského majetku u obchodníků s cennými papíry majetek klientů v penzijních fondech není ze zákona nijak pojištěn! Neexistuje žádný garanční fond, z něhož by byli vyplaceni poškození klienti, a pokud penzijní fond zkrachuje, rozdělí se mezi ně pouze to, co z majetku fondu zbude, zbude-li vůbec něco. Současná legislativa pouze zaručuje klientům penzijních fondů to, že v případě hospodářské ztráty v daném roce penzijní fond ztrátu kryje z vlastních zdrojů a jejich vklady se neznehodnotí, není na ně ale připsán žádný úrok.