Vysvětlení pojmů | Penzijní připojištění

Penzijní fond

Funkcí penzijního fondu je vytvořit podmínky pro to, aby mohl být účastníkovi zvýšen jeho příjem v poproduktivním věku nad úroveň důchodu ze státního důchodového pojištění o prostředky, které mu po splnění stanovených podmínek bude vyplácet právě penzijní fond. Prostředky na účtu účastníka u penzijního fondu jsou vytvářeny jeho pravidelnými úložkami, případně třetími osobami či zaměstnavatelem. K těmto příspěvkům jsou pravidelně připisovány státní příspěvky a veškeré prostředky na účtu jsou zhodnocovány podíly na výsledcích hospodaření penzijního fondu.

Činnost penzijních fondů jakožto finančních institucí tedy nejprve spočívá v příjímání příspěvků – přesněji řečeno peněžních vkladů od 100 Kč výše – od účastníků, třetí osoby, zaměstnavatele, dále ve zprostředkování státní podpory a konečně ve výplatě dávek z penzijního připojištění.

Penzijní připojištění se státním příspěvkem

Je nejvýnosnější finanční produkt nabízený osobám od 18 let na území České republiky, který byl schválen dne 16. února 1994 zákonem o penzijním připojištění č.42/94 Sb. jako součást transformace české ekonomiky včetně systému její sociální složky. Obecně se řadí mezi dodatkové důchody, protože je jednou z možností, jak velmi individuálním způsobem řešit individuální finanční zajištění stáří konkrétního jednotlivce.

Účastník penzijního připojištění

Do systému penzijního připojištění účastník vstupuje uzavřením smlouvy o penzijním připojištění. Uzavřením smlouvy se účastník zavazuje přispívat do systému pravidelnými sjednanými splátkami anebo mimořádnými úložkami. Účastník musí být starší 18 let. Jedná se o účelové spoření, kdy na osobní účet účastníka může přispívat i třetí osoba anebo zaměstnavatel. Po splnění podmínek penzijního plánu a podmínek stanovených zákonem vzniká účastníkovi nárok na poskytnutí státního příspěvku. Cílová částka se skládá z úložek účastníka zaslaných na účet penzijního připojištění, třetí osoby (obvykle zaměstnavatele), státní podpory, úroků ze zaslaných úložek a ze státní podpory.

Statut fondu

Statut fondu je platný dokument, který je součástí (přílohou) penzijního plánu, v němž je stanoven rozsah činnosti fondu, zaměření a cíle investiční politiky, zásady hospodaření, způsob použití zisku, zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem a změnách statutu, obchodní jméno a sídlo depozitáře (banka, která vede fondu všechny běžné účty). Statut je každému přístupný a účastník s ním musí být seznámen před podpisem smlouvy.

Penzijní plán

Penzijní plán představuje dokument, který vydává každý penzijní fond. Je nedílnou součástí smlouvy o penzijním připojištění. Stanovuje se v něm vznik penzijního připojištění, především dávky penzí a jejich druhy poskytovaných z penzijního připojištění, podmínky nároku na dávky a jejich výplaty, způsob výpočtu dávek, důvody vypovězení smlouvy, minimální výše příspěvků účastníků a způsob jejich placení, podmínky přerušení nebo odkladu placení příspěvků a zásady, podle kterých se účastníci podílejí na výnosech fondu.

Státní dozor nad penzijním připojištěním

Státnímu dozoru nad penzijním připojištěním podle zákona č. 42/1994 Sb. podléhá činnost penzijního fondu a činnost depozitáře. Za dohled nad finančním trhem v České republice je nyní zodpovědná Česká národní banka. K integraci dohledu nad finančním trhem do ČNB došlo k 1. 4.2006 na základě zákona 6/1993. ČNB je podle zákona č. 6/1993 Sb., část devátá 1c) o České národní bance zodpovědná za dohled nad penzijním připojištěním. Stanovuje pravidla, přesněji sekundární legislativu, která chrání stabilitu sektoru penzijního připojištění. Systematicky reguluje, kontroluje, vyhodnocuje a popřípadě postihuje nedodržování stanovených pravidel.

Agenda kontroly státního příspěvku na penzijní připojištění je v působnosti Ministerstva financí ČR (podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem). Ministerstvo financí má přímou a bezprostřední kontrolu nad touto částí výdajů státního rozpočtu, navíc dynamicky narůstající v návaznosti na růst počtu účastníků penzijního připojištění zejména v posledních třech letech.

Zákon o penzijním připojištění

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 36/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005, zákona č.444/2005, zákona č.56/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., je základní právní normou, která upravuje vznik, zánik, průběh penzijního připojištění i nároky z něj plynoucí. Činnost penzijního fondu povoluje pouze v právní formě akciové společnosti, přičemž definuje nad rámec obchodního zákoníku specifické podmínky, kterým musí fond jako akciová společnost dále vyhovět. Vymezuje činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a je vůči jiným zákonům v pozici nadřazen.

Asociace penzijních fondů ČR APF CR

Asociace penzijních fondů České republiky (dále jen APF ČR) byla založena 25. 6. 1996, jako dobrovolné zájmové sdružení právnických osob, zejména penzijních fondů. V současné době sdružuje 11 penzijních fondů, což jsou všechny penzijní fondy aktivní na finančním trhu České republiky a dva přidružené členy, kterým je KMPG Česká republika, s.r.o a Deloitte Advisory, s.r.o.

Předmětem činnosti APF ČR je především koordinování, zastupování, hájení a prosazování společných zájmů svých členů, propagování penzijního připojištění, působí jako poradenské a informační centrum, zabývá se připomínkováním legislativních návrhů, které se týkají penzijních fondů a penzijního připojištění. Ve snaze pokrýt všechny oblasti své činnosti APF ČR zřídila sekci informatiky, provozní správy fondů, legislativy, ekonomiky, etiky, pojistné matematiky, aktivit vnějších vztahů a důchodové reformy. APF ČR dlouhodobě neformálně vykonává i funkci „tichého“ regulátora sektoru, především prostřednictvím Kodexu etiky. Prezidentem APF ČR je ing. Jiří Rusnok.

Daňové povinnosti a úlevy

Pro režim fungování penzijních fondů je neméně důležité daňové prostředí, ve kterém se pohybují. Především je třeba průběžně sledovat důsledky častých novel zákona č. 586/1992 o dani z příjmu, kde jsou definovány především daňové povinnosti penzijních fondů a z toho plynoucí daňové důsledky při výplatě nároků z penzijního připojištění (srážková daň z výnosů, případně zaměstnaneckých příspěvků), dále pak daňové úspory z penzijního připojištění pro účastníky, zaměstnance a zaměstnavatele.