Zabezpečení fondů
Zajištění bezpečnosti penzijních fondů
Nejdůležitější normou, podle které se řídí pravidla činnosti penzijních fondů je Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví poměrně přísná pravidla pro vznik a činnost penzijního fondu, zejména pak pro hospodaření s majetkem. Zákon ukládá managementu a orgánům penzijního fondu zajistit, aby penzijní fond hospodařil s odbornou péčí s cílem zabezpečit spolehlivý výnos a nenakládal se svým majetkem způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků. Bezpečnost investic do penzijního fondu dále mají zajistit i následující opatření:
- penzijní fond musí mít státní licenci
- základního jmění fondu v minimální výši 50 miliónů Kč musí být tvořeno pouze peněžitými vklady splacenými před podáním žádosti o licenci
- členy orgánů fondu schvalují nejdříve orgány státního dozoru a teprve pak akcionáři
- penzijní fond může vykonávat pouze činnosti bezprostředně související s penzijním připojištěním
- jsou stanovena přísná pravidla pro investování majetku penzijních fondů, která sledují rozložení a minimalizaci rizik: investice pouze do státních a dalších bezpečných dluhopisů, hypotečních zástavních listů, akcií obchodovaných na burze, nemovitostí a movitých věcí představujících záruku bezpečného uložení peněžních prostředků; finanční vklad u jedné banky nesmí překročit 10 % majetku fondu, celková investice do akcií 25 % (cenné papíry jednoho emitenta mohou tvořit nejvýše 10 % majetku fondu) a investice do jedné nemovitosti nebo movité věci nesmí překročit 5 % majetku penzijního fondu
- majetek penzijního fondu nemůže být použit k zajištění závazků
- pro rozdělení zisku fondu platí tato pravidla: minimálně 85 % zisku je určeno účastníkům penzijního připojištění, akcionáři mohou rozdělit na základě rozhodnutí valné hromady maximálně 10 % zisku a zbytek připadne do rezervního fondu
Dozorčí rada penzijních fondů
Dozorčí rada je kontrolním orgánem penzijního fondu. Její povinností je kontrolovat činnost představenstva, dodržování zákonných a jiných předpisů, hospodaření společnosti, ochranu majetku účastníků apod. Její působnost a povinnosti jsou upraveny obchodním zákoníkem. Dozorčí rada se také mj. vyjadřuje k roční účetní závěrce. Její členové ručí za škodu vzniklou jejich zaviněním (např. i nečinností) společně a nerozdílně celým svým majetkem – stejně jako členové představenstva.
Depozitář
Depozitářem je banka, která vede penzijnímu fondu účty, zajišťuje mu platební styk a obchody na finančním trhu. Vedle toho má depozitář velmi významnou kontrolní funkci. Může totiž průběžně sledovat veškeré pohyby peněžních prostředků na účtech fondu a fond má povinnost svému depozitáři poskytovat pravidelné informace o svém hospodaření. Podezřelé obchody může depozitář zastavit a informovat o nich orgány státního dozoru. Za případnou škodu, vzniklou zaviněným porušením svých povinností, depozitář plně zodpovídá. Bezpečnostním opatřením je, že penzijní fond a jeho depozitář nemohou být přímo ani nepřímo majetkově a personálně propojeny. Změna depozitáře podléhá schválení Ministerstva financí ČR.
Auditor
Penzijní fondy podléhají povinnému auditu účetní závěrky. Auditor, jako nezávislá kompetentní osoba, musí objektivně posoudit, zda účetnictví společnosti bylo vedeno v souladu s platnými předpisy a zda věrně a úplně zobrazuje majetek a hospodaření společnosti.
Státní dozor
Všechny penzijní fondy podléhají státnímu dozoru, který vykonává Ministerstvo financí ČR – Úřad pro dohled nad pojišťovnictvím a penzijním připojištěním, ČNB a Komise pro cenné papíry. Zmíněné instituce mají poměrně široké kontrolní pravomoci a měly by včas zjistit jakékoliv porušení zákona, statutu či penzijního plánu fondu nebo jiné ohrožení zájmů účastníků a zajistit neprodleně zjednání nápravy. Podle závažnosti a povahy zjištěných nedostatků může orgán státního dozoru odejmout fondu povolení k činnosti.
Informační povinnost
Každý penzijní fond je povinen hned na začátku svého působení zajistit veřejnou dostupnost svého statutu a penzijního plánu. Nejdéle do tří měsíců po skončení každého pololetí a kalendářního roku musí fond zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu, jejich uložení a výši. Své klienty pak musí penzijní fond nejméně jednou ročně písemně informovat o výši a stavu jejich nároků z penzijního připojištění. Součástí této informace musí být rovněž přehled o umístění prostředků fondu, jejich výši a počtu účastníků. Ještě jednu důležitou informační povinnost má pak sám penzijní fond i další osoby a instituce (zaměstnanci fondu, auditoři, znalci, depozitář): v případě, že zjistí, že fond není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, jsou povinni neprodleně informovat Ministerstvo financí ČR.
Garance akcionářů penzijního fondu
Penzijní fondy jsou vesměs součástí silných finančních skupin a jejich akcionáři jsou banky a pojišťovny s mezinárodní působností. Penzijní připojištění je veřejností vnímáno jako bezpečná nespekulativní investice, jejíž ohrožení by mělo sociální dopady na značný počet lidí.
Asociace penzijních fondů ČR
Všechny v současné době u nás aktivní penzijní fondy jsou sdruženy v Asociaci penzijních fondů ČR. Jedná se o dobrovolné sdružení, jehož posláním je koordinovat, zastupovat, hájit a prosazovat společné zájmy svých členů (penzijních fondů) v oblasti legislativy, PR, provozní správy, ekonomiky fondů apod. Asociace rovněž má dle svého zveřejněného poslání dbát na dodržování etiky ve vztazích mezi fondy a účastníky a působit jako poradenské a informační centrum. Žádnou faktickou garanci účastníkům sice neposkytuje, ale lze očekávat, že určité signály pro vnímavé investory by v případě problémů některého z fondů mohly vzejít i odtud.
Absence státních garancí
Největším bezpečnostním rizikem penzijního připojištění je absence státní garance. Na rozdíl od bankovních vkladů (včetně stavebního spoření), vkladů v kampeličkách nebo třeba klientského majetku u obchodníků s cennými papíry majetek klientů v penzijních fondech není ze zákona nijak pojištěn! Neexistuje žádný garanční fond, z něhož by byli vyplaceni poškození klienti, a pokud penzijní fond zkrachuje, rozdělí se mezi ně pouze to, co z majetku fondu zbude, zbude-li vůbec něco. Současná legislativa pouze zaručuje klientům penzijních fondů to, že v případě hospodářské ztráty v daném roce penzijní fond ztrátu kryje z vlastních zdrojů a jejich vklady se neznehodnotí, není na ně ale připsán žádný úrok.